Houbovci - nejprimitivnější živočichové

Houbovce najdeš hlavně v moři, ale žijí i ve sladkých vodách. Jsou to přisedlí organismy, což znamená, že se nepohybují - celý život zůstávají na jednom místě jako rostliny.

Jejich tělo je opravdu jednoduché - nemá žádnou souměrnost a postrádá specializované soustavy. Místo toho mají různé typy buněk, které plní různé funkce. Ostie (malé otvůrky) slouží k příjmu vody a potravy, zatímco osculum (velký otvor) vodu vypouští.

Tělo tvoří dvě vrstvy buněk - ektoderm a entoderm - mezi nimiž je rosolovitá mezoglea. Archeocyty jsou super buňky, které se dokážou změnit na jakýkoli typ buňky - díky tomu se houbovci dokážou úžasně regenerovat a také se rozmnožovat.

Tip na zkoušku: Zapamatuj si, že houbovci mají tělo jako živý filtr - voda proudí dovnitř malými otvůrky a ven velkým otvorem!

Žahavci - první s nervovou soustavou

Žahavci už mají difuzní nervovou soustavu - není centralizovaná jako u nás, ale rozptýlená těsně pod pokožkou. U medúz vidíš dokonce začátky centralizace, která připomíná primitivní mozek.

Co se týče smyslů, přisedlé formy (polypy) mají hmatové receptory a reagují na chemické látky. Pohyblivé medúzy to mají lepší - dokážou reagovat na světlo a mají rovnovážné receptory.

Rodozměna je u žahavců klíčová - polyp se rozmnožuje nepohlavně a vytváří medúzu, která se pak rozmnožuje pohlavně. Někdy ale medúzové stadium úplně chybí a polyp dělá obojí.

Většina žahavců žije v moři, ale najdeš je i ve sladkých vodách. Rozdělují se na tři hlavní skupiny podle toho, které stadium převládá.

Pozor: U některých druhů jsou žahavé buňky tak silné, že mohou být nebezpečné i pro člověka!

Tři skupiny žahavců

Polypovci žijí hlavně jako polypy. Nezmar hnědý je nejčastější, zatímco nezmar zelený žije v symbióze se zelenými řasami. Oba se dokážou trochu pohybovat, ale většinou zůstávají na místě. Trubýši tvoří nebezpečné kolonie - jejich žahavé baterie mohou ublížit i člověku.

Medúzovci mají dominantní medúzové stadium s obřími klobouky až 2 metry v průměru! Talířovka ušatá má klobouk do půl metru a je hojná v evropských mořích. Kořenoustky mají často zarostlý ústní otvor a živí se mikroskopickým planktonem.

Čtyřhranky jsou skuteční zabijáci - některé druhy patří mezi nejjedovatější organismy na Zemi. Jejich chapadla mohou být dlouhá několik metrů a žijí v teplých mořích.

Korálnatci úplně ztratili medúzové stadium a specializují se na budování. Vytváří kostry z organických nebo anorganických materiálů a stavějí na sobě korálové útesy - jako je slavný Velký bariérový útes.

Zajímavost: Sasanky žijí v symbióze s rybkami klaun nebo raky poustevníčky - vzájemně si pomáhají s ochranou a potravou!